Evropská Konference IASP 2002 – Tallinn
Evropská Konference IASP 2002 – Tallinn
V průběhu 9. až 11. června 2002 hostil estonský Tallinn konferenci IASP (International Association of Science Parks). Motem konference se stalo heslo „Serving the Companies – Enlarging the Markets of Business Communities in and Around Science and Technology Parks“.
Význam konference IASP pro Estonsko dokumentuje její slavnostní zahájení, kterého se účastnil prezident Estonska Arnold Rüütel v doprovodu dalších osobností jako Edgar Savisaar (primátor Tallinnu), Andres Keevallik (rektor Tallinnské technické univerzity). Tuto skutečnost, která dokumentuje, jakou důležitost v Estonsku přikládají podpoře vědeckotechnických parků, vysoce vyzvedl i Luis Sanz (general manager IASP).
Již úvodní řeč, kterou přednesl profesor Tom Cannon (RespectLondon Ltd a New Academy Rewiew, U.K.) předznamenala směr, kterým se bude jednání konference ubírat. Již delší dobu se vědeckotechnické parky nepovažují pouze za místa, kde je možno pronajmout prostory na dobré adrese; naopak se mluví o tom, že v dnešní znalostní společnosti parky transformují okolní komunitu za využití intelektuální energie; pro tuto roli je příznačný nový název „Ideopolis“. Moderní „parky“ musí mít stanovenu jasnou vizi, která integruje potřeby regionu.
Na konferenci zazněla celá řada velmi poutavých přednášek, z nichž zřejmě nevyšší úrovně dosahovaly příspěvky finských zástupců. Ne náhodou se konference účastnila velmi početná skupina finských odborníků – Estonsko je s Finskem svázáno nejenom blízkým jazykem (pro našince vskutku zapeklitým!), ale i čilou obchodní výměnou a spoluprací na poli technologií. Zřejmě nejzajímavější přednášku na konferenci měl Olli Niemi, ředitel Tampere Technology Centre. V tomto parku se nachází vývojové laboratoře firmy Nokia a i díky této skutečnosti patří Tampere Technology Centre k dynamicky se rozvíjejícím parkům ve Finsku. Velmi inspirativní pro podmínky v ČR byla prezentace rozvoje clusterů v regionu Tampere, kde se podařilo úspěšně navázat na tradiční strojírenské technologie a přivést tyto firmy k vyšší prosperitě.
Ve Finsku mají i velké zkušenosti s inkubačními centry – např. prezentovaný Otaniemi Science Park (Helsinki), který představil jeho ředitel Lauri Ylöstalo, generuje ročně 80 – 90 „start-upů“ a průběžně poskytuje zázemí asi 300 firmám. To jsou výsledky, které můžeme našim finským kolegům jen tiše závidět.
Při diskusi s finskými manažery o prostředí pro podporu komercializace vědy a výzkumu jasně zaznělo, že současné úspěchy jsou důsledkem zejména masivní státní podpory do výzkumu a vzdělávání v 80. a 90. letech 20. století. Finsko, se které díky své geografické poloze mimo hlavní obchodní křižovatky v Evropě nemohlo a nemůže spoléhat na masivní přísun „logistických“ zahraničních investic, tak položilo cílenými investicemi do vybraných oborů budoucí prosperitu, založenou na zužitkování znalostí a vědomostí.
Mezi zajímavé mimoevropské přednášky patřila prezentace ředitele Evanston Research Parku (Northwestern university – Chicago, USA) Rona Kysiaka, který se soustředil na porovnání možných kombinací z pohledu vlastnictví a provozování vědeckotechnických parků. Klíčové jsou pro zakládání a rozvoj parků dvě otázky: Who pays? Who controls? (Kdo platí? Kdo řídí?). Tyto otázky musí být jasně definovány, aby se předcházelo případným nedorozuměním při řízení a rozvoji VTP.
Zklamáním byla vystoupení zástupců ze zemí bývalého východního bloku, jmenovitě z Polska a Lotyšska. Rétorika založená na soustavném stěžování si na nedostatek finančních zdrojů jako hlavní bariéru při budování vědeckotechnických parků se s odstupem let stává ve fóru vyspělých zemí nepopulární a je považována za krajně nekonstruktivní. Neoslnily ani prezentace VTP z některých dalších evropských zemí, neboť významně překypovaly výčtem víceciferných sum, které do nich v minulých letech plynuly z fondů (zejména) EU. Z tohoto pohledu jsou daleko vstřícněji přijímány takové projekty, které respektují možnosti a potřeby v jednotlivých zemích a regionech (střední a východní Evropy, ale i dalších zemí v Asii, Latinské Americe, atd.), byť jsou realizovány ve velmi skromných podmínkách.
Součástí konferenci IASP bylo i jednání výboru sítě SPICE (Science Parks and Innovation Centre Experts), kde se rovněž diskutovaly aktuální otázky o roli podnikatelských inkubátorů a vědeckotechnických parků (zejména) v Evropě. Jako velmi přínosná se ukázala prezentace průzkumu podnikatelských inkubátorů v Evropské Unii (Improving Business Incubator Performance Through Benchmarking), která sloužila jako jeden z podkladů pro zprávu EU (Benchmarking of Business Incubators). Průzkum přinesl zajímavý pohled na činnost podnikatelských inkubátorů s ohledem na jejich historii, způsob vzniku, financování atd. Zajímavé závěry stojí za připomenutí a jsou shrnuty do následujících bodů:
– První podnikatelské inkubátory v EU se datují na počátek 70. let 20 století do Velké Británie
– Již v 80.letech jsou podnikatelské inkubátory standardně využívány jako jeden z nástrojů pro řešení situací vzniklých strukturálními změnami v průmyslu zejména v rozvíjejících se regionech nebo v regionech postižených průmyslovým poklesem
– V EU dnes operuje více než 900 podnikatelských inkubátorů, nejhustší síť těchto center je v Německu a ve Francii
– „Průměrný“ evropský podnikatelský inkubátor má 5800 m2 disponibilní plochy a 18 firem
– Klíčovým parametrem činnosti inkubátoru jsou jeho služby. Z tohoto pohledu je zajímavé, že pouze necelá 4% podnikatelských inkubátorů nabízí služby zcela zdarma
– Přestože se „new economy“ inkubátory momentálně netěší takové přízni jako v nedávné minulosti, mohou mnohým obohatit „klasické“ podnikatelské inkubátory (a naopak)
– Po celé Evropě je velké množství rozmanitých modelů podnikatelských inkubátorů, které jsou důsledkem respektování místních, regionálních i národních specifik a priorit – Podnikatelské inkubátory by měly být budovány jako součást širší strategie, ať již teritoriálně nebo tématicky (např. podpora clusterů). Z tohoto pohledu je pro ČR klíčové, že některé regiony již začaly s přípravou inovačních strategií, ve kterých hrají nebo budou v blízké budoucnosti hrát podnikatelské inkubátory svoji významnou roli.
Na závěr je nutno připomenout, že město Tallinn se skvěle zhostilo pořádání konference a projekty rozvoje vědeckotechnických parků v Estonsku dávají tušit technologický a lidský potenciál této pobaltské republiky.
Ing. Jan Naxera
viceprezident SVTP